MINI OVEČKY Z ČESKÉ KANADY

ČESKÁ KANADA

 

Tento název je vžitý pro příhraniční území ležící v Jihočeském kraji, na historické hranici Čech a Moravy, v jihovýchodní části okresu Jindřichův Hradec. Název Česká Kanada měl patrně poprvé použít spisovatel a novinář, jindřichohradecký rodák Jaroslav Arnošt Trpák v roce 1925. Krajina mu připomínala Kanadu, kterou měl předtím navštívit.

V rámci této oblasti je vymezeno území definované Nařízením Jihočeského kraje, které požívá vyšší stupeň ochrany a tím je Přírodní park Česká Kanada s několika přírodními rezervacemi.

V roce 1994 zde byl vyhlášen bývalým okresním úřadem v Jindřichově Hradci přírodní park o rozloze 283 km².

Oblast je tvořena žulovou a silně zalesněnou Novobystřickou vrchovinou s nejvyšším bodem s výškou 738 metrů - Vysoký kámen. Po celém území České Kanady jsou rozesety skalní a kamenné útvary. Centrem je románská zřícenina hradu Landštejn.

Praví se, že místopisný název je odvozen od přírodního charakteru krajiny, charakteristického početnými vodními plochami, rozsáhlými lesními komplexy s rozesetými balvany a poněkud sychravějším podnebným rázem, nižšími průměrnými teplotami a vydatnými srážkami.


 

Zdroj: internetové stránky - http://www.ceska-kanada.cz/ceska-kanada-1.html

 

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004

o přírodním parku Česká Kanada

 

Hranice přírodního parku je vymezena takto: Od hraničního přechodu Nová Bystřice –  Grametten po silnici II. třídy č. 128 na sever k obci Nová Bystřice, tu obchází z východu po hranici zastavěného území obce a vrací se zpět na silnici č. 128, po které pokračuje na křižovatku se silnicí III. třídy č. 1491, odtud vede na západ po silnici III. třídy č. 1491 k obci Lhota kterou obchází ze severu po hranici zastavěného území a vrací se zpět na silnici 1491, pokračuje k obci Sedlo kterou obchází po východní hranici zastavěného území a pokračuje po silnici III. třídy č. 1492 vedoucí severovýchodně k obci Bílá, kterou obchází po východní hranici zastavěného území obce a pokračuje po silnici 1492 na křižovatku se silnicí II. třídy č. 128 po které vede na sever k obci Horní Pěna kterou obchází z jihovýchodu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici III. třídy č. 12849 po které vede k obci Kačlehy, tu obchází z jihu po hranici zastavěného území obce a pokračuje po polní cestě k jihu na hráz rybníka Kačležský, přechází přes hráz a napojuje se na silnici III. třídy č. 12853 po které vede k obci Kunějov a dále na sever po silnici III. třídy č. 12855 k obci Člunek kterou obchází z jihovýchodu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici II. třídy č. 164 po které vede k obci Lomy, kterou obchází po jižní a východní hranici zastavěného území obce a dále pokračuje po silnici 164 k obci Kunžak, kterou obchází z jihu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici II. třídy č. 151, po které vede jihovýchodně k obci Mosty, kterou obchází z jihu a východu po hranici zastavěného území obce a pokračuje na sever po místní komunikaci k obci Suchdol. Z obce Suchdol vede hranice po silnici III. třídy č. 02316 na severozápad k obci Jalovčí kde se stáčí zpět na východ po místní komunikaci k obci Olšany, kterou obchází z jihu po hranici zastavěného území a pokračuje po silnici III. třídy č. 40916 k obci Heřmaneč kde se napojuje na silnici II. třídy č. 409, po které pokračuje na jihovýchod k obci Lipnice, kterou obchází ze západu po hranici zastavěného území a pokračuje dále na jih po silnici č. 409 k obci Markvarec, kterou obchází ze severu po hranici zastavěného území obce a pokračuje na západ a jih po silnici č. 409 k obci Český Rudolec, kterou obchází po západní hranici zastavěného území obce a pokračuje dále na jih po silnici č. 409 k obci Nová Ves, kde na konci obce u autobusové zastávky hranice přírodního parku zatáčí směrem na západ na lesní cestu číslo 523 (místně „ Za Habrem“). Po této cestě jde až na křižovatku s další lesní cestou číslo 5061, po které pokračuje západním směrem k silnici III. třídy č. 40920 kde se stáčí zpět na jihovýchod a pokračuje po této silnici k obci Vlastkovec, kterou obchází po jihozápadní hranici zastavěného území obce a pokračuje po silnici III. třídy č. 40920 zpět na křižovatku se silnicí II. třídy č. 409, po které jde hranice k jihu ke kapličce s místním názvem Dobrá Voda nedaleko Slavonic, kde hranice přírodního parku znovu opouští silnici a pokračuje po polní cestě jihozápadně ke kostelu Svatý Duch a dále k silnici III. třídy č. 40632, po které pokračuje severozápadním směrem k samotě Bejčkův mlýn, kde tuto silnici opouští a stáčí se po místní komunikaci k jihu na silnici II. třídy č. 152. Po silnici č. 152 vede hranice přírodního parku zpět na jihovýchod ke křižovatce se silnicí III. třídy č. 15211, po které pokračuje hranice na jihozápad k obci Maříž kterou obchází po západní hranici zastavěného území obce a napojuje se na místní komunikaci vedoucí na jihozápad ke státní hranici k hraničnímu patníku VII/4. Z jihu tvoří hranici přírodního parku státní hranice.


 

Jeden z dominantních kopců České Kanady se jmenuje Kamenec, není o nic zajímavější než ostatní krásy přírody, ale je důležitější pro nás, protože na jedné straně se nachází naše stavení s pastvinou.

KAMENEC

Je to celkově mohutný skalní útvar, který je jako součást vrcholového hřbetu 1400 metrů východně od obce Číměř. Vrcholovou partii tvoří hřbet orientovaný ve směru východ-západ. Dotyčná skála je izolovaným skalním srubem, který převyšuje kótu 643 metrů. Přístup na vrchol skály je možný pouze lesními cestami od jihu, vrcholová plošina má rozměry 14 x11 metrů. Archeologickým průzkumem v roce 1996 zde bylo nalezeno 36 úlomků keramiky z 15. století. V pramenech se zmiňuje o Beistainu.Výzkum také ukazuje na dřívější dřevěné stavení na vrcholu, které sloužilo na začátku století jako vyhlídka. V severní straně se nachází číměřský lom PETRA, který se do kopce zhryzává čím dál víc a je dobře vidět už ze silnice před Číměří. Jsou zde vidět po celém území pozůstatky starých těžebních prací cca ze začátku 20.století a to nejenom na tomto kopci, ale prakticky po celém okolí. Kámen byl v té době velice rozšířeným stavebním materiálem v širokém okolí. Stavení jsou v této oblasti málokdy celá z cihel. Metrové zdivo není žádnou výjimkou.

TOPlist